Ceny Český patriot 2014 uděleny
Ceny Český patriot za rok 2014 udělila v pátek 13. února 2015 Asociace nositelů legionářských tradic osobnostem, které se podílejí na výchově k vlastenectví, hrdosti na Českou republiku a svou práci vykonávají ve svém volném čase, bezplatně a věnují se této činnosti kontinuálně celý svůj život.
ANLET si váží všech, kteří přispívají k tomu, aby se nezapomínalo na minulost – na hrdiny, kteří v první i druhé světové válce na bojištích i v domácím odboji, i v době komunistické totality, stáli na straně svobody a demokracie a bojovali za ni. Každý památník, který je obnoven či postaven, každá pamětní deska za osobnost, dodnes třeba zapomenutou, má smysl. Nejdůležitější však je nejen pomníky a pamětní desky zřizovat a stavět, ale také nezapomínat na ty, kteří jsou na nich připomínáni a dále šířit jejich skutky a jejich památku prostřednictvím výstav, besed a dalších kulturních akcí.
Paměť národa bývá někdy krátkodobá – vytěsňuje to nepříjemné, a k tomu bohužel patří i doby, kdy se válčilo, věznilo, odsuzovalo, vraždilo a mučilo. Kdo by se rád díval na takové hrůzy? Bohužel, jak jeden citát v různé podobě stále opakuje, pokud se nepoučíme z minulosti, budeme nuceni ji prožít znovu.
A tak každý, kdo dokáže připomenout veřejnosti doby zmaru a bojů, si zaslouží poděkování a ocenění. Anlet a jeho ceny Český patriot jsou jen malou kapkou v moři a nemohou obsáhnout širokou škálu občanů, kteří přispívají svým střípkem do mozaiky novodobé české historie. Věřím však, že jsou zároveň povzbuzením pro oceněné a motivací pro všechny ostatní, jejichž práce si všichni vážíme.
Ceny Český patriot 2014 byly uděleny těmto osobnostem:
Cena v kategorii Mladý vlastenec
Ing. Josef Joe Vochyán
Je aktivním členem sdružení Czech Spitfire Club. Jeho výchovně-vzdělávací, popularizační a dokumentační činnost v oblasti druhého zahraničního odboje je dlouholetá a velmi bohatá. Mladé generaci a občanům zprostředkovává spolu se svými kolegy z klubu morální odkaz československých letců, kterým byla svoboda, demokracie a humanismus nade vše. Činí tak formou prezentací pro veřejnost, předváděním dobových uniforem, výzbroje a výstroje, besedami o letadlech a letcích ve školách, pořádáním seminářů, doplňováním a provozováním bohatých webových stránek, vzpomínkovými akcemi a pietními akty či tematickými výstavami. Josef Joe Vochyán se také podílí na odhalování nových pamětních desek letcům RAF v jihlavském regionu a na péči o stávající, na organizaci soutěží pro mládež a mnoha dalších akcích, jimiž přispívá k zachování české historie.
Cena v kategorii Péče o pietní a památná místa
Zdeněk Bárta
Zdeněk Bárta je členem Sekce KS 14 Králíky VHK ERIKA Brno a v muzeu vykonává dobrovolnickou funkci technika – průvodce již od roku 2002. Patří ke služebně nejstarším členům klubu. Díky jeho úsilí, technické erudici v oblasti stavebnictví, izolací, klempířství a další zručnosti a šikovnosti se podařilo srub dát do důstojné podoby. Po dlouhá léta přináší na objekt obětavě nejen svou práci, ale rovněž poskytuje darem materiál a přispívá na práce a provoz finančně. Patří k nejskalnějším dobrovolníkům muzea bez nároku na jakékoliv náhrady a pro objekt usilovně pracuje vždy, když je třeba. Má velký podíl také na pracích v pobočkách muzea, jako je jeho zázemí v Králíkách, depozitář, knihovna generála Mašína a Památník obětem internace na Hoře Matky Boží v klášteře na Dolní Hedeči.
Cena v kategorii Publicistická činnost
Jaroslav Hojdar
Krátce po 2. světové válce začal působit jako učitel a celoživotním zájmem se mu stala historie. Věnoval se zpracování dějin jižních Čech, zaznamenával vzpomínky odbojářů, studoval archívy a výsledky svého bádání publikoval v mediích i v drobných publikacích, a také s nimi seznamoval žáky, studenty a veřejnost při různých přednáškách a besedách. Když mu bylo v 70. letech zakázáno učit a publikovat, pracoval v dělnických profesír a věnoval se studiu historie a psaní „do šuplíku“. Po roce 1989 se vrátil do školství, ale brzy poté odešel do důchodu a věnoval se publicistické činnosti a besedám pro mládež. Z vydaných knih v poslední době jmenujme například Heydrichiáda v jižních Čechách – táborské popraviště, Útěk před smrtí, Vyprávění válečnýho kluka. Všechny své archivy, fotografie a historické prameny související s jeho celoživotní badatelskou prací věnoval Státnímu okresnímu archivu v Táboře, takže výsledky jeho bádání může využívat veřejnost.
Cena v kategorii Výchovně-vzdělávací činnost
Mgr. Petr Kočíř
Mgr. Petr Kočíř je učitelem dějepisu a zeměpisu na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti. Pro své žáky organizuje mnoho zajímavých aktivit nad rámec své profese, například exkurze do Osvětimi, Terezína, Lidic, Národního památníku hrdinů heydrichiády v Praze, do památníku Vojna či do vojenských tvrzí a opevnění. Organizuje besedy s pamětníky holocaustu, komunistického bezpráví a válečnými veterány, výstavy a workshopy, filmové projekce na toto téma i další projekty s historickou tématikou, jimiž podporuje zájem svých studentů o historii (například projekty Zmizelí sousedé, Bojovníci proti totalitě očima dětí, Po stopách nacismu, Oběti a hrdinové a další). Zapojuje žáky do historických soutěží i do organizace akcí k významným a památným dnům České republiky, jako jsou Den válečných veteránů, Den boje studentů za svobodu a demokracii, Den památky obětí holocaustu a mnohé další. Zapojením studentů do těchto aktivit významně přispívá k jejich vzdělání a občanské a morální uvědomělosti.
Cena za zachování kulturního dědictví
Ladislav Šilhavý
Jako aktivní příslušník klubu vojenské historie se od roku 1990 každoročně zúčastňuje mnoha akcí a oslav připomínajících významné události naší vlasti. Jsou to například oslavy osvobození Plzně, mezinárodní srazy klubů vojenské historie v zahraničí, připomínky činnosti paraskupin Barium, Silver A, Spelter a Tungsten a další. V r. 2008 byl zakladatelem Klubu vojenské historie Pětačtyřicítka Brno, který nejen řídí, ale zároveň zastupuje v nadklubovém sdružení ,, Muži prezidenta Beneše", které je složeno z vlastenecky zaměřených klubů z celé republiky. Je spoluorganizátorem oslav příchodu výsadku Out Distance do protektorátu, výstav týkajících se druhého odboje, besed i setkání s válečnými veterány. Díky své rozsáhlé sbírce, kterou během let nashromáždil, spolupracuje s autory knih a publicisty, a to především zapůjčením autentických fotografií, uniforem či předmětů. Všechnu tuto činnost vykonává dobrovolně a ve svém volném čase.
Významný přínos české historii
Jaroslav Popelka
Jaroslav Popelka soustředil během svého života největší sbírku fotografií československých letců v Anglii. Své sběratelské vášni podlehl v roce 1970, kdy se setkal s nynějším brigádním generálem Emilem Bočkem, pilotem 310. stíhací perutě. Díky němu se dostal do prostředí bývalých československých příslušníků RAF a od nich dostal i první fotografie a negativy. Při třídění fotografií se soustřeďuje na přesnou identifikaci snímku, včetně osob, místa a doby pořízení. Tím vznikla rozsáhlá sbírka pečlivě rozdělená podle osob, perutí i místa výcviku.
Sbírku fotografií dává k využití autorům a badatelům zabývajícím se touto tématikou.
Cena za celoživotní dílo
Tomáš Jambor
K zájmu o druhý odboj se dostal přes skautské časopisy Vpřed a Junák, kde vycházely strhující příběhy československých letců, parašutistů a ilegálních pracovníků. Brzy se dostal do kontaktu s vlastními účastníky odboje. Na základě od nich zapůjčených a darovaných fotografií sestavil nejrozsáhlejší sbírku fotografií vojáků pozemního vojska v Anglii.
Proslulé jsou i jeho srazy s přeživšími parašutisty na autentických místech jejich působení během II. světové války. Jako člen jednoty ČsOL v Brně a klubu vojenské historie Pětačtyřicítka Brno se zúčastňuje mnoha akcí, jejichž účelem je připomenout osobnosti a události týkající se II. odboje. Jsou to pietní a vzpomínkové akce u příležitosti seskoků paraskupin, výročí významných osobností, výstavy a další.
Mimořádná cena za hrdinství
Irena Hešová
O své rodiče přišla za heydrichiády, když byli popraveni v koncentračním táboře Mauthausen. Sama byla s ostatními dětmi těchto odbojářů internována nejdříve na pražské Jenerálce, později ve Svatobořicích a nakonec osvobozena v Plané nad Lužnicí. Patřila k nejstarším takto zadržovaným dětem, a proto se musela starat o ty mladší. Tyto děti však dle Franka nečekalo nic dobrého. Měly být po vítězné válce popraveny. Vztahy mezi těmito dětmi se udržely i po válce. Irena Hešová se stala jejich nevolenou mluvčí. Dokázala pro mnohé zajistit různé sociální výhody, na které měli jako sirotci nárok, ale o které se z vrozené skromnosti nechtěli ucházet. I ve svém pokročilém věku je velmi čilá. Přednáší mladým lidem, organizuje pravidelná setkání bývalých Svatobořických dětí, účastní se akcí, které připomínají zločiny nacismu.
Mimořádná cena za hrdinství
Ing. Vlasta Šišková
Dcera brigádního generála Jana Procházky a manželka generálmajora Aloise Šišky prožila se svými blízkými nejen to dobré, ale také mnoho let strádání a perzekuce. Během 2. světové války otec působil v odbojové organizaci Obrana národa, v r. 1940 byl zatčen a uvězněn. Rodinu během války podporovali odbojáři, otec se vrátil v květnu s americkou armádou. V roce 1948 byl hospitalizován ve vojenské nemocnici ve Střešovicích, kde sdílel pokoj s generálem Heliodorem Píkou až do doby, než generála Píku převezli do věznice na Borech a následně popravili. V té době byl generál Procházka vzat do vazby Státní bezpečností, která od té doby hlídala jeho pokoj, kde 18. prosince téhož roku zemřel. Rodina se nikdy nedozvěděla proč.
V té době se Vlasta Šišková seznámila s Aloisem Šiškou, kterého si v r. 1949 vzala. Ale ani on – hrdina, který unikl o vlásek smrti jako pilot RAF při havárii svého letadla, neunikl komunistické perzekuci. Rodina se musela v r. 1950 vystěhovat z Prahy. Paní Vlasta pracovala v beznadějně těžkých podmínkách, rodina byla stále sledována StB, a přesto nikdy neustoupila ze svých pozic a nezpronevěřila se svým názorům. Po změně režimu se paní Šišková začala významně podílet na činnosti Svazu čs. zahraničních letců 1939–1945 a podporovat veškeré aktivity související s prosazováním pravdivého pohledu na českou historii a její druhý a třetí odboj. Stala se příkladem mnoha mladým lidem, včetně příslušníků AČR, svým charakterem, elánem a smyslem pro čest.
Mimořádná cena za hrdinství
František Wiendl
Jeho odbojová činnost za protektorátu a především po komunistickém převratu v r. 1948 vycházela z rodinného prostředí, v němž vyrůstal. Jeho otec byl za první světové války v ruském zajetí a bolševické řádění po říjnové revoluci roku 1917 velmi ovlivnilo jeho postoje vůči komunismu. Za druhé světové války se otec i syn zapojili do protinacistického odboje. Jejich skupina podporovala rodiny uvězněných mužů, vyráběla a distribuovala letáky, shromažďovala zbraně a aktivně se podílela také na květnovém povstání v Klatovech v r. 1945. Nástup komunistů k moci a především smrt Jana Masaryka přiměla Wiendlovy a jejich přátele zapojit se do odporu proti komunistům. Od dubna 1949 převáděli uprchlíky přes hranice, skupina však byla postupně rozbita. V listopadu 1949 byl zatčen František Wiendl s dalším spolupracovníkem. Na jaře 1950 pak zbytek skupiny, včetně agenta-chodce Aloise Suttého a Františka Wiendla staršího. V prosinci 1950 byl Alois Suttý odsouzen k trestu smrti, František Wiendl st. k odnětí svobody na 25 let a jeho syn k 18 letům vězení. Byl vězněn na Jáchymovsku a od roku 1956 na Pankráci. V roce 1960 byl podmínečně propuštěn. V současné době je stále aktivní v Sokole a v Konfederaci politických vězňů.
*********
Na zahájení slavnostního večera uvedl moderátor René Černý k mikrofonu prezidenta ANLET ing. Jaroslava Houšku, který přivítal vzácné hosty, mezi nimiž byli členové společenských a neziskových organizací, klubů, spolků, váleční veteráni, badatelé i podnikatelé, pro něž není vlastenectví prázdným pojmem.
Hudebním vystoupením ozdobil večer zpěvák Martin Maxa, který na závěr uvedl svou Píseň padlým věnovanou novodobým válečným veteránům působícím v Afghánistánu.
Hosté měli možnost nakoupit knihy, časopisy, odznaky a upomínkové předměty z produkce ANLET, a tím přispět k další činnosti této neziskové organizace. Ke zhlédnutí byla také putovní výstava Velká válka – Češi na bojištích Evropy, kterou připravil v loňském roce Anlet ve spolupráci s Centrem české historie. Výstava putuje po českých městech již od jara loňského roku, od příštího týdne je k vidění v Městském muzeu v Sedlčanech.
Ceny pro české patrioty v národních barvách již tradičně vyrobila a darovala umělecká sklárna AJETO GLASS, která se v roce 2014 stala firmou roku a ANLET je velmi rád, že tato renomovaná česká sklářská huť s vynikajícími výtvarníky i skláři vytváří ceny pro české vlastence.
Za krásný večer je třeba poděkovat také všem, kteří přispěli k dobré atmosféře slavnostního večera svou pomocí, příspěvkem či darem.
Byli to zvláště Ministerstvo obrany ČR, Vojenská zdravotní pojišťovna a pivovar Ferdinand.
Jindra Svitáková, foto Jaroslav Tatek
FOTOGRAFIE NAJDETE VE FOTOGALERII >>>>>>>